Výzkum

>> English version <<   >> Polska wersja <<

Monitoring hnízdění ledňáčka říčního v infračerveném záření
( videofoto: autor )

Úvod

    Předmětem tohoto článku je popis monitoringu hnízdění ledňáčka říčního (Alcedo atthis) při využití kamerového systému pracujícího v infračervené části spektra. Součástí článku jsou i úvahy vyplývající ze získaných informací a také formulace otázek, které se nabízejí díky doposud nevysvětleným poznatkům.

Metodika

    Autor již řadu let filmuje a fotografuje ledňáčky ve volné přírodě a to mimo noru i v noře. Stejně jako předchůdci v minulých více než padesáti letech pořídil první záběry v noře při bílém světle. Takové záběry mohou být sice atraktivní a barevné, ale chování ptáků není většinou přirozené. Proto se autor snažil sestavit takové zařízení, které by ptáci vůbec nezaregistrovali. To by umožnilo monitorovat hnízdo už v době snášení vajec, aniž by hrozilo, že by ptáci snůšku opustili. Pak lze také předpokládat, že zařízení neovlivní ani průběh hnízdění ani chování ptáků před kamerou. Již první natáčení při IR (infračerveném) osvětlení ukázalo, že řešení nebude snadné, protože ptáci reagovali na přítomnost zdroje IR záření. Teprve v červenci a srpnu roku 2007 se podařilo sledovat celé hnízdění, aniž by ptáci byli zařízením ovlivňováni.
    Pozorování bylo provedeno nedaleko Vlašimi na potoce Chotýšanka v souladu s výjimkou Správy CHKO Blaník. Celé natáčení proběhlo v hnízdní komůrce uměle vytvořené, upravené k umístění kamerového systému a umístěné v přírodní hnízdní stěně. Během sledování byla získána řada poznatků o chování a vývoji ledňáčků v hnízdní komůrce, množství obrazového materiálu a řada časových a statistických údajů, které jsou však nad rámec tohoto článku. Pro přehlednost je v další části článku den líhnutí prvních mláďat označen jako den D a časové údaje uváděny v SEČ.
    Monitoring několika hnízdění jistě nedává předpoklady k zobecňování všech zaregistrovaných jevů, avšak řadu závěrů plynoucích z těchto natáčení lze považovat za obecně platné. V následující části jsou předloženy popisy průběhů hnízdění doplněné úvahami a nabízejícími se otázkami.

Výsledky

    Rok 2007
    Pozorování v roce 2007 bylo prováděno v průběhu téměř 200 hodin a bylo získáno cca 20 hodin záznamu. Týden po instalaci komůrky do terénu došlo ke snesení prvního vejce. Celá snůška čítala sedm vajec. Od počátku hnízdění vytvářel ledňáček cíleně podkladovou izolační vrstvu (vystýlku hnízda) rozmělňováním pevných vývržků a načechráváním pomocí zobáku. Již po snesení pátého vejce bylo zjištěno nasednutí obou ptáků na snůšku. V denních hodinách se samec a samice střídali v sezení na snůšce.  Vzhledem k tomu, že chování v noře nevykazovalo žádný vývoj a žádné změny, bylo hnízdo ve fázi sezení na snůšce natáčeno pouze pětkrát. V tomto krátkém časovém vzorku seděl na snůšce častěji samec. Jeho pobyt v noře trval ve sledované dny také pět hodin bez vystřídání. V noci nebyla z časových důvodů tato fáze hnízdění monitorována. Oba ptáci se při zahřívání snůšky chovali shodně. Po každém vystřídání ptáci vyvrhnou vývržek (obr. 1), který zobákem pečlivě rozmělní a zapraví do podkladu. Vyvrhování probíhá pomalými kývavými pohyby hlavou na rozdíl od vyvrhování mimo noru, kde často proběhne vyvržení rychlým horizontálním zatřesením hlavou. Tvar vývržku se zdá být podlouhlejší, než jaké autor zachytil v minulosti mimo noru. Rozmělňování vývržků trvalo u obou ptáků až přes dvě minuty. V průběhu natáčení v tomto období byla prostřednictvím mikrofonu umístěného v noře několikrát zaznamenána hlasová komunikace mezi ptákem v noře a jeho partnerem. Vstoupení druhého ptáka do komůrky nebylo zaznamenáno. Takto probíhalo hnízdění až do posledního dne před líhnutím mláďat.
    Den D. Dvacet dnů po nasednutí na snůšku s pěti vejci se začala líhnout mláďata. Líhnutí probíhalo pod samicí, takže detaily nemohla kamera zachytit. Mláďata se líhnula postupně v průběhu dne a zdá se, že bez aktivní pomoci samice. V průběhu líhnutí mláďat samice opouštěla noru na nejkratší možnou dobu tak, aby přinesla malou rybu pro již vylíhnutá mláďata. Ve sledované noře se tato doba pohybovala mezi dvěma až pěti minutami. V jednom výjimečném případě přinesla potravu až po deseti minutách. Krmení probíhá tak, že se samice přinesenou rybkou dotýká zobáku mláděte a po otevření zobáku rybu velmi jemně a opatrně zasune mláděti do jícnu. Poté samice usedá na vejce a mláďata. V průběhu dne se třikrát stalo, že samice přinesla rybu větší, než mládě dokázalo polknout. Ryba mláděti vypadla ze zobáku a ležela na dně komůrky (obr. 2).  Tyto rybky zřejmě samice pozřela v průběhu noci (obr. 3). Vyloučení exkrementu mládětem se zatím nejeví jako vystříknutí trusu, ale jako vytlačení bílé kapky. Poslední krmení v tomto dni bylo zaznamenáno v 18:58 hodin SEČ. Z pohledu chování samice v předcházejících i následujících dnech je zajímavý fakt, že v den líhnutí nebylo zaznamenáno ani jednou vyvržení vývržku nebo vystříknutí trusu v noře. Nabízí se otázka, zda tento den samice vůbec přijímala potravu. Samec tento den do nory nevstoupil a ani podle hlasových projevů nebyl na hnízdišti zaregistrován. Vývoj mláďat je velmi rychlý. Ozývají se jemným pípáním a v odpoledních hodinách již některá mláďata otáčením reagují na návrat samice do nory. V průběhu dne se vylíhlo prvních pět mláďat.
    Den D+1. Následující den se vylíhlo šesté mládě. Samice v noře již opět vyvrhuje a rozmělňuje vývržky, ale vystřikování trusu není v noře zaznamenáno. Doba, za kterou se samice vrací s potravou, se prodlužuje na tři až šestnáct minut. Mezi zahříváním mláďat nakrmí jedno ale také dvě mláďata. V 18:58 hodin SEČ přináší tak velkou rybku, že ji mládě do sebe souká deset minut. Mezitím samice nakrmila ještě jedno mládě. Samec celý den do komůrky nevstoupil, ale na hnízdišti ho bylo několikrát slyšet.
    Den D+2. Další den se nachází v noře stále jen šest mláďat a jedno vejce. Samice mezi zahříváním mláďat a vejce nakrmí často dvě mláďata. Doba potřebná k přinesení potravy je podobná jako předcházející den. Samice opět zvětšuje vystýlku hnízda pomocí vývržků. Samce bylo na hnízdišti několikrát slyšet, ale do komůrky opět nevstoupil. Jak ukázalo další sledování tohoto hnízda, od vylíhnutí mláďat do konce hnízdění nebyla přítomnost samce v komůrce zjištěna.
    Den D+3. V hnízdní komůrce zůstává i nadále šest mláďat a jedno vejce. Samice pomocí vývržků stále vystýlá hnízdo. Čas, který tráví sháněním potravy, je opět poněkud delší. Často je to přes deset minut, jedenkrát výjimečně dvacet minut. Mezi sezením na mláďatech krmí nejčastěji dvě nebo tři mláďata.
    V den D+4 a později v několika dalších dnech nebylo z časových důvodů monitorováno.
    Den D+5. Od předchozího natáčení zmizelo z komůrky nevylíhnuté vejce a všechny skořápky, kterých si dosud samice téměř nevšímala. Opět si lze položit otázku, kdy a jak byly odstraněny skořápky a sedmé vajíčko. Samice již tráví většinu denní doby mimo noru a mláďata zahřívá několikrát za den vždy jen asi půl hodiny. Vyvrhování vývržků samicí již nebylo zjištěno. Mláďata vystřikují trus všemi směry (bez orientace k vletovému otvoru). Vzhledem k tomu, že značná část krmení probíhá na rozhraní hnízdní komůrky a chodby, nelze spolehlivě určit, který z ptáků právě krmil. Po nakrmení docházívá k posunu mláďat v noře a to zcela nahodile a mnohdy velmi opožděně. Hlasový projev mláďat je znatelně silnější a hlas některých mláďat se změnil na jakési vrzání.

                                            Obr. 1                                                                                                             Obr. 2

                                            Obr. 3                                                                                                             Obr. 4

    Den D+6. Na křídlech, hlavě a hřbetě mláďat jsou již patrné tmavé skvrny vyrážejícího opeření. Samice mláďata přes den už nezahřívá. V 19:34 hodin SEČ se však samice do nory vrací, aby mláďata zahřívala celou noc. Přibližně po třech hodinách se pohyb v noře uklidní a usíná i samice (obr. 4).
    Den D+7. Krmení mláďat začíná před rozedněním v 5:05 hodin SEČ. Některým mláďatům se začínají štěrbinovitě pootevírat oči (obr. 5). Trus vystřikují všemi směry, ale četnost nasměrování k vletové chodbě se zvyšuje. V průběhu dne bylo čtyřikrát zaregistrováno, že samice přinesla větší rybku bez hlavy (obr. 6). Mláďata odmítala tyto ryby přijmout a tak samice s rybou vždy opustila komůrku. Je otázkou, kde samice ryby bez hlavy vzala nebo jak dokázala oddělit hlavu od těla ryby.
    Den D+9. Na dně hnízdní komůrky je opět vidět nepozřenou rybu. Je to doklad toho, že je mláďatům občas nabídnuta větší ryba, než jakou jsou schopni pozřít. Mláďata po přijetí těžší ryby zřetelně roztahují křídla k udržení rovnováhy. Nejedná se zatím o nástroj k získání prostoru v boji o potravu. Několikrát bylo zaznamenáno nepatrné zatřesení hlavou a bělavá kašovitá hmota odletující od zobáku. Nasměrování vystřikovaného trusu k vletovému otvoru se opět zlepšilo. Dvakrát byla mláďatům nabídnuta samicí ryba bez hlavy. Podruhé se ji mládě pokusilo pozřít, ale po šesti minutách marného snažení rybu odhodilo. Rybě bez hlavy vlastně chybí klínovitá část, která roztáhne jícen ptáka. Mládě navíc neumí s rybou manipulovat. Hlasové projevy mláďat jsou vrzavé, avšak slyšet jsou jen zřídkavě (obr. 7).
    Den D+11. Mláďata začínají svá křídla využívat k získání prostoru při soupeření o potravu. Přijímání potravy probíhá většinou čelem k vletovému otvoru. Po vklouznutí ocasu ryby do jícnu mláděte je vytlačen kašovitý zbytek z trávicího traktu. Mládě se otočí kloakou ke vchodu a vystříkne trus, poté poodstoupí od vchodu. Kromě vyvržení kašovitého zbytku bylo poprvé v tento den několikrát zjištěno i vyvržení drobného tuhého vývržku. Kromě doby, kdy se mláďata sápou po potravě, se hlasové projevy téměř nevyskytují.
    Den D+12. Mláďata se chovají tiše, často vylučují kašovitý vývržek, který otřepáním hlavy odhodí nebo zřejmě přímo vystříknou. V dlouhém čase bez krmení si oštipují rašící peří hlavně na křídlech. Samice už v noře nenocuje.
    Den D+13. Mladí ptáci často odstřikují kašovitý výměšek, zřídka drobný tuhý vývržek (obr. 8). Veškeré přinesené ryby přebírají na rozhraní komůrky a chodby.
    Den D+15. Mladí ledňáčci se mimo dobu krmení chovají tiše. Opět byla mláďatům nabídnuta ryba bez hlavy. Tentokrát ji mládě přijalo, ale po desetiminutovém marném snažení rybu pozřít ji opět upustilo.

                                            Obr. 5                                                                                                             Obr. 6

                                            Obr. 7                                                                                                             Obr. 8

    Den D+18. Mláďata již protahují křídla. Na konci toulců obrysových per se objevují malé plošky peří (obr. 9). Roztažená křídla v tlačenici o potravu na rozhraní komůrky a chodby prozrazují, proč mají staré opakovaně používané nory tento přechod ve tvaru ležaté štěrbiny. Vývržky jsou vyvrhovány velmi zřídka a jsou asi třetinové až poloviční než u dospělých ptáků.
    Den D+21. Mláďata již mají zčásti vyvinutá obrysová pera a vypadají již jako opeřená. Při roztažení křídel je však vidět, jak nedokonale mají jednotlivá pera vyvinutá. Často si oštipují vyvíjející se peří po celém těle (obr. 10) a občas posilují křídla prudkým máváním. Vyvrhování tuhých vývržků je stále velmi zřídkavé.
    Den D+23. Mláďata často probírají peří a posilují křídla (obr. 11). Opeření je samozřejmě opět vyvinutější. Pro potravu si často mláďata vstupují celá do chodby. Podobně při vystřikování trusu zasouvají zadní část těla do chodby. Vývržků je stále velmi málo a jsou malé (odhadem do 1 cm).
    Den D+24. Mláďata opouštějí noru.
    Následující den jsou mláďata pozorována na hnízdišti ve skupinkách i jednotlivě, avšak v noře již spatřena nejsou. Sledování bylo ukončeno.

    Rok 2008
    Předmětem následující části článku je popis monitoringu pokusu o hnízdění ledňáčka říčního v roce 2008.
    Při kontrole hnízdišť ledňáčka říčního v okolí Vlašimi 24. 2. 2008 byla na popisované lokalitě zjištěna přítomnost samečka před norou. Totéž se opakovalo 26. 2. 2008. Při bližším ohledání nory bylo zjištěno, že vletový otvor je značně poškozen sesuvem zeminy po zimě. 11. 3. 2008 autor pomocí trubky vletový otvor uvolnil. Při následné kontrole 15. 3. 2008 nalezl na hnízdišti nejen samečka ledňáčka, ale i vyschlou mrtvolku sýkory koňadry. Ta se nacházela přímo pod vletovým otvorem nory ledňáčka. Tento nález potvrzuje známou skutečnost, že v zimě nory ledňáčků mohou posloužit jako úkryt například sýkorám. Zával vletového otvoru se zde pravděpodobně stal příčinou úhynu ukryté sýkory. Po uvolnění otvoru 11. 3. vyvlekl zřejmě sameček ledňáčka při čištění nory sýkoru před vchod. Po zjištění uvedené skutečnosti byl ke kontrole nory aktivován i kamerový systém.
    V průběhu kontrol až do 15. 4. 2008 byl na hnízdišti pozorován vždy jen samec. Až v tento den byla krátce pozorována také samice. 17. 4. 2008 byl dokonce pozorován samec, který přilétl před noru s malou rybkou v zobáku. Jelikož na jeho hlasovou výzvu samice nereagovala, protože v tu dobu nebyla na hnízdišti, odlétl samec i s rybkou. Další pozorování naznačovalo, že není na hnízdišti vše v souladu s obvyklým děním. Kamera umístěná v noře prozradila, že do nory vstupuje převážně samec a chová se zcela obvyklým způsobem (obr. 12). Během pobytu v komůrce vyvrhoval vývržky, ty zobákem zapracovával do vystýlky, dlouze posedával, pak zase načechrával vrstvu vývržků pod sebou. Trus vystřikoval bez jakékoliv orientace na směr k vletovému otvoru. Samice se na těchto aktivitách podílela výrazně menší měrou. Jako zajímavost se jeví fakt, že přestože byl samec opakovaně pozorován, jak přináší samici rybku, nebylo ani jednou pozorováno její předání.
    Tento stav přetrvával až do 22. 5. 2008, kdy nebyla samice na hnízdišti pozorována. V průběhu několika dnů zmizel z hnízdiště i samec. Po dobu měsíce června byla nora nadále kontrolována. Jen ojediněle byly zjištěny pobytové stopy po přítomnosti ledňáčka.
    Výsledkem tohoto tříměsíčního pobytu samečka a pětitýdenního pobytu samičky ledňáčka říčního na hnízdišti je pouze dostatečně vystlaná komůrka, avšak bez jediného vajíčka.
    Nabízí se řada úvah o příčině neúspěšného zahnízdění. Vzhledem k obsazení nory mezi prvními v oblasti a dlouhodobému pobytu ptáků na hnízdišti se dá soudit, že příčinu neúspěchu hnízdění je třeba hledat jinde než v samotné noře. Sameček se na hnízdišti choval způsobem, který se nezdál být neobvyklý. Pětitýdenní setrvávání samičky na hnízdišti napovídá o její snaze vyvést zde potomky, avšak její flegmatické chování naznačuje, že by to mohla být právě ona, kdo byl příčinou nezdaru. Současně je třeba připustit, že monitoring hnízdění v tomto stádiu neprobíhal tak intenzivně, aby nemohl existovat jiný faktor, který by negativně ovlivnil výsledek hnízdění.

                                           Obr. 9                                                                                                             Obr. 10

                                         Obr. 11                                                                                                            Obr. 12

    Rok 2011
    V roce 2011 došlo k zahnízdění ledňáčků v popisované noře hned dvakrát. Při kontrole hnízdiště 28. 3. 2011 byla pozorována samice při vábení. 6. 4. 2011 bylo při zběžné kontrole zjištěno snášení vajec. Samec přilétal na hnízdiště s rybou pro samici. 10. 4. 2011 byl aktivován kamerový systém, jelikož bylo v noře zjištěno 7 vajec. Sezení na snůšce probíhalo shodně s hnízděním v roce 2007. Oba ptáci se na snůšce střídali, často vyvrhovali v noře a vývržky zapravovali do podkladu, vystřikovali trus v komůrce a probírali si peří. 20. 4. 2011 bylo zaznamenáno ne zcela běžné vystřídání partnerů na snůšce. Samec, který usedl na snůšku, byl asi po minutě vyhnán samicí, která vstoupila k němu do komůrky. Těsně před termínem očekávaného líhnutí mláďat byla snůška zničena lidským přičiněním. Následující den byli v okolí nory pozorováni pískající ledňáčci.
    Další zahnízdění téže samice ve sledované noře proběhlo v červnu a červenci. Pozorování tohoto hnízdění probíhalo celkem po dobu asi 280 hodin a natočeno bylo cca 30 hodin videozáznamu. V průběhu tohoto monitoringu byla registrována každá změna v sezení na snůšce a mláďatech po čas aktivovaného kamerového systému.
    Přesný počátek tohoto hnízdění nebyl zaznamenán, protože kontroly hnízdiště neprobíhaly každý den. 14. 6. 2011 snesla samice poslední vejce. I tentokrát měla snůška sedm vajec. K nasednutí na snůšku došlo zřejmě až po snesení pátého vejce, protože k vylíhnutí všech sedmi mláďat došlo během cca 30 hodin (jak bude popsáno dále). Celé období sezení na snůšce proběhlo shodně jako výše popisovaná sezení. V denní době se na hnízdě střídali oba ptáci. Mírně převažují časové úseky s pobytem samce ve hnízdě. Nejdelší doložené sezení je více než 6,5 hodiny dlouhé. Lze předpokládat, že by hodnota mohla být vyšší, kdyby natáčení probíhalo tento den déle. Délka sezení se nejčastěji pohybuje v rozsahu tři až čtyři hodiny. Noční sezení na snůšce obstarávala zřejmě pouze samice. Záznamy z natáčení i náhodné ranní kontroly u nory potvrzují, že se samec v noře od soumraku do rozednění nevyskytoval. Zatímco denní úseky sezení byly někdy přerušovány krátkým opuštěním nory (u samce i u samice), v průběhu nočního sezení nebylo opuštění nory zaznamenáno. Po delším sezení na snůšce začíná opuštění komůrky prudkým máváním křídly na rozhraní komůrky a vletové chodby. Toto rozhýbání těla trvá někdy až k desítce vteřin. K denním aktivitám v noře patřilo nejčastěji klidné a dlouhé sezení bez pohybu jedince, úpravy a čištění peří, vyvrhování vývržků a jejich rozmělnění klováním zobákem a vystřikování trusu nejčastěji směrem k vletovému otvoru. Klování do vystýlky komůrky bylo zaznamenáno u samice v délce až 28 minut s několika přestávkami v délce maximálně desítek vteřin. V průběhu nocí samice spala s hlavou schýlenou ke křídlu (obr. 13), oštipovala si peří, vyvrhovala vývržek, klovala do vystýlky a vystřikovala trus. Poslední noc před líhnutím mláďat většinu času dělila mezi rozmělňování vystýlky klováním a spánek. Za zmínku z tohoto období ještě stojí, že po prudkých deštích stoupla hladina potoka těsně pod úroveň vletového otvoru, ale na chování ledňáčků v noře se to neprojevilo. 18 dní po snesení sedmého vejce začalo líhnutí mláďat.
    Den D. Začátek dne probíhal shodně s ostatními dny sezení na snůšce. Střídání ledňáčků na snůšce odpovídalo uplynulým dnům. Odpoledne, po přestávce nutné k dobití baterií a oddechu, bylo slyšet pod sedící samicí hlasy mláďat. Po krátké chvilce vystřídal samici samec a před usednutím nakrmil mládě přinesenou rybkou. Krmení provázel hlasitým krákáním, kterým se snažil aktivovat mláďata. Ve hnízdě v tu chvíli ležela čtyři vejce, skořápky a tři mláďata. Ta se zatím v žadonění o potravu neorientovala ke krmícímu rodiči. Sedící samec několikrát klovl do skořápky, ale po chvíli ji odhodil. Totéž se opakovalo u samice. Skořápky později vynesli při výletu z nory pro potravu. Většina střídání ptáků na snůšce probíhá tento den uvnitř komůrky. Také většina krmení probíhá za přítomnosti druhého rodiče (obr. 14). Průběh takovéhoto krmení dokazuje, že použité infračervené osvětlení je pro ledňáčky zcela utajené a že ledňáček má při nízké hladině osvětlení stejné potíže s viděním jako člověk. Pták, který vstoupil do nory z denního světla i pták, kterému tak partner uzavřel vletový otvor, mají dočasně potíže rozlišit své okolí v komůrce. Krmení pak probíhá za hlasité komunikace mezi oběma ptáky i několik minut. Oba ptáci se opatrně dotýkají zobáky a snaží se uvolnit si prostor k nakrmení. Pokud tento den po nakrmení opustili noru oba ptáci, vrátil se vždy jeden z nich do jedné minuty zpět. Jedinou výjimku tvoří návrat za dobu delší než pět minut. V den líhnutí prvních mláďat se také výrazně zkrátil čas mezi střídáním rodičů v sezení na potomstvu. Takto změněný stav trval po zbývající dny sezení rodičovského páru ve hnízdě. Také vyvrhování vývržků a jejich rozmělňování i vystřikování trusu v noře přetrvávalo po celou dobu pobytu rodičů v noře. Vylučování u mláďat nebylo zatím pozorováno, protože většinu času byla mláďata ukryta pod sedícím rodičem. Ve 20:24 hodin SEČ začala samice zvláštní kombinaci pohybů, která se skládala z lehkého klovnutí do podkladu a jednoho nebo několika prudkých rotačních zatřesení hlavou. Pohyby prováděla přes dvě minuty. Tuto aktivitu autor zaregistroval pouze dvakrát.
    Den D+1. Noc tráví samice z větší části klováním do dna komůrky, prokládaným krátkým spánkem. Ve 4:25 hodin SEČ střídal samici na hnízdě samec a krmil mládě. Když cca po hodině opustil na chvilku komůrku, ležela na dně čtyři mláďata a páté se právě líhnulo (obr. 15). Po návratu samec usedá a vůbec se nezajímá o líhnoucí se mládě. Toto i líhnutí zbývajících mláďat dokazuje, že se mláďata líhnou pod samcem i samicí a to bez jejich aktivní pomoci. Mláďata tohoto hnízdění se vylíhla v rozpětí přibližně okolo 30 hodin. Manipulace se skořápkami byla shodná jako předcházející den. V tento den probíhalo střídání rodičů u mláďat do jedné minuty, jednou však zůstala mláďata bez ochrany 8 minut a jednou dokonce 23 minut. Vzhledem k tomu, že byla mláďata většinu dne ukryta pod jedním z rodičů, nebylo u nich zaznamenáno vylučování. Také několik nakrmení proběhlo pod sedícího ptáka. Směrová orientace mláďatům ještě chybí. Po třiadvacáté hodině se opakuje zatím nevysvětlená aktivita samice s prudkým potřepáváním hlavou.
    Den D+2. V noci samice nejčastěji odpočívala a spala. Ráno v 3:52 hodin SEČ vstoupil do nory ještě samec s rybou v zobáku. Mláďata ještě spala, nejevila o rybu zájem a tak samec s rybou noru opustil. V záznamu bylo nalezeno vystřikování tekutého trusu i vyloučení tuhých zbytků zobákem mláďat. Směrová orientace mladým ledňáčkům stále chyběla. V tomto dni zůstávala mláďata osamocena opět do jedné minuty. Jednou byla zaregistrována nepřítomnost dospělých tři minuty a jednou sedm minut.

                                          Obr. 13                                                                                                            Obr. 14

                                          Obr. 15                                                                                                            Obr. 16

    Den D+3. Mláďatům se znatelně zvětšila schopnost pohybu v komůrce. U většiny jedinců jsou zřejmé počátky schopnosti směrové orientace. Také je však výrazný rozdíl ve velikosti mláďat. Nejmenší (snad sedmé) mládě je asi o třetinu menší než mládě největší. Je zjevně zdravé a velice vitální. Snaží se aktivně být stále nejblíže k vletovému otvoru. Přesto dostává méně potravy, protože hlavně samice krmí přes jeho hlavu mláďata větší. Tím je zapříčiněn zvětšující se rozdíl ve velikosti. Byl zaznamenán návrat samice do nory, kdy při příchodu poklepla zobákem po těle tři mláďata, z nichž třetí reagovalo vystříknutím trusu. Pak teprve samice usedla. Krmení ještě často probíhalo za přítomnosti obou dospělých ptáků. Tento den zůstávali mladí ledňáčci bez zahřívání nejčastěji do jedné až dvou minut. Zaznamenány byly i intervaly čtyři a deset minut.
    Den D+4. V 5:15 hodin SEČ přináší samice rybu a snaží se přes dvě minuty nakrmit mladé. Přestože se jedná o šesté krmení toho dne, je její pokus neúspěšný a rybu nakonec polyká sama. Významný podíl krmení probíhá tento den za přítomnosti obou dospělých ptáků. Vylučování mláďat je zcela bez orientace k vletovému otvoru. Zvětšuje se rozdíl mezi mláďaty téměř na dvojnásobek. Tento den bylo zaznamenáno pouze jediné nakrmení nejmenšího mláděte. To se snaží zahřívat uprostřed skupiny a slábne. Ve 20:14 hodin SEČ začíná samice klovat do dna komůrky a zaměstnává se tím 24 minut. Délky nepřítomnosti rodičů v noře se pohybují v rozsahu od jedné do pěti minut. Zaznamenány byly i časy 11, 19 a 40 minut. Na koncích křídel větších jedinců byly zaznamenány tmavší skvrny počínajícího opeřování.
    Den D+5. Ledňáčci začínají nosit větší ryby, než jaké mohou mladí snadno polknout. Některá krmení stále ještě probíhají za přítomnosti obou dospělých ptáků v noře. Opět byl zaznamenán případ, kdy samice před usednutím poklepala zobákem několik mladých po těle. Ledňáčci nechávají mláďata bez ochrany běžně okolo deseti minut. Výjimkou nejsou časy více než dvojnásobné.
    Den D+6. V noře se objevily znatelné změny. V tento den již ledňáčci mláďata nezahřívali a ani během noci v noře nepobývali. Pouze samice se několikrát za den objevila bez ryby ve vstupu do komůrky a kontrolovala dění uvnitř. Krmení probíhalo výhradně na rozhraní komůrky a vletového tunelu. Přinášené ryby byly velikostí srovnatelné s velikostí největších mláďat a byly proto pro nejmenší mládě neakceptovatelné. To se stalo novou překážkou ve výživě malého ledňáčka a vyrovnání velikostního rozdílu. I když je malé mládě stále v první řadě čekajících na potravu, je krmeno jen ojediněle a to převážně samcem. Vzhled mladých ptáků se také znatelně změnil. Tmavé skvrny na křídlech se zvětšily a objevily se také na hlavě, ramenou a páteři. Hlasový projev ledňáčků se začíná měnit z pípání na vrzání.
    Den D+7. Krmení mladých se posunulo o kousek hlouběji do tunelu a stává se tak obtížnějším rozlišit, který pták potravu přinesl. Mláďata se již před krmením začínají rovnat do linie. Nejmenší mládě, přestože stojí první v řadě, je opět ochuzeno, protože k nakrmení dochází přes jeho hlavu. Mláďata po převzetí větší ryby získávají stabilitu krátkým opřením se o konce křídel. Po spolknutí ryby se odsunují z první řady nahodilým směrem. Větší mláďata si oštipují křídla, kde mají již zřetelné toulce budoucího opeření.
    Den D+8. Velkým mláďatům začíná tmavnout větší část těla, na křídlech mají dlouhé toulce per. Na koncích křídel nejmenšího ledňáčka se objevila tmavší místa. Na dně komůrky leží nepozřená ryba. Malé mládě, po nakrmení rybou pro něj nepřijatelné velikosti, rybu opět upustilo na zem. Jelikož mláďata nedokážou ryby sebrat a pozřít, zůstávají tyto ryby zašlapané do vystýlky. Větší mláďata již dokážou po nakrmení vystřikovat trus do vletového otvoru. U největšího mláděte bylo zaregistrováno pootevření očí.
    V den D+9 a později v několika dalších dnech nebylo z časových důvodů monitorováno.
    Den D+10. V 8:35 hodin SEČ přinesl samec rybu, kterou se snažilo uchopit malé mládě. Za více než půl minuty snažení však samec podal rybu většímu sourozenci a ten ji bez potíží polkl. V 9:23 hodin SEČ dostalo malé mládě od samce další rybu, tu však po minutě upustilo na zem. Malé mládě má tmavé náznaky rašícího peří kromě křídel také na hlavě, ramenou a kolem páteře. Jeho tělo je jen nepatrně větší než hlava největšího sourozence (obr. 16). Hlasové projevy mláďat jsou vrzavé a sílí se stářím ptáků.
    Den D+12. Velká mláďata mají viditelnou část těla pokrytou dlouhými osinami toulců per. Často si oštipují zobákem rostoucí peří. Nejmenší mládě zesílilo, ale je přibližně o pět dní vývojově opožděné. Přijalo velkou rybu, kterou s velkými obtížemi polykalo přes půl hodiny. Běžná krmení mláďat probíhala obvyklým způsobem. Mládě obdrželo rybu na rozhraní chodby a komůrky. Když rybu spolklo, otočilo se kloakou k vletovému otvoru a vystříklo trus. Pak odstoupilo od otvoru a přesunulo se do zadní části komůrky buď přímo přes sourozence, nebo libovolnou stranou okolo nich. Pokud je ryba větší, vytlačí část zbývajícího obsahu trávicího traktu zobákem ven. Hlas mláďat je již zcela vrzavý.

                                          Obr. 17                                                                                                            Obr. 18

                                          Obr. 19                                                                                                            Obr. 20

    Den D+14. V komůrce je vidět větší vývržek obvyklého tvaru. Mláďata se vrhají pro potravu k vletovému otvoru s roztaženými křídly, aby zabrala co největší prostor. Křídly tak odírají ústí komůrky. V soupeření o potravu vznikají drobné potyčky a celkově jsou mláďata hlučnější. Malé mládě opět přijalo rybu tak velkou, že ji polyká přes půl hodiny.
    Den D+16. Mláďata se po okroužkování chovají tiše a ustrašeně. Odtahují se od vletového otvoru a ani se nesnaží usilovat o potravu. Staří ptáci se po deseti dnech pokoušejí nahlížet do komůrky a kontrolovat stav. Zaznamenáno bylo vyvržení vývržku mládětem. Vidět je počátek rozvíjení obrysových per.
    Den D+18. Mladí ledňáčci se už opět vrhají pro potravu do vletového otvoru. Opět bylo zaznamenáno vyvrhování mládětem. Malé mládě je pokryto toulci budoucího peří, ostatní mají po celém těle rozvíjející se peří. Obrysová pera jsou rozvinuta asi z jedné třetiny.
    Den D+20. Peří mladých ledňáčků je rozvinuto více než polovinou. Velmi časté je oštipování celého těla a posilování křídel. Vlivem nedostatečného krmení dochází u vletového otvoru k urputným soubojům (obr. 17).
    Den D+22. Došlo ke změně chování dospělých ptáků. Evidentně se snažili vylákat mladé z nory. Mláďatům byla nabízena ryba, ale dostali ji až na třetí nebo čtvrtý pokus. To se opakovalo celou dobu pozorování. Před ústím komůrky dochází opět k zuřivým potyčkám. I když peří větších mláďat vypadá vyvinutě, při protahování křídel je vidět, jak mnoho ještě k dokonalosti chybí. Peří malého ledňáčka se začíná rozvíjet na křídlech a na zádech. Upravování peří zobákem je velmi časté. Jedno z mláďat vyvrhlo vývržek a hned jej klováním rozmělnilo.
    Den D+23. Chování ledňáčků se opět uklidnilo a krmení se vrátilo k předchozímu rytmu.
    Den D+24. Ledňáčci dopoledne krmí obvyklým tempem. Odpoledne opouštějí noru tři mláďata.
    Den D+25. Mladí ledňáčci si upravují peří, spí, posilují křídla a občas se hašteří. V 10:28 hodin SEČ vstoupila do vletového otvoru dvě mláďata, ale vrátilo se do komůrky jen jedno. Odpoledne přilétla na větev asi 10 metrů od nory dvě mláďata a probírala si peří. Za celou dobu pozorování nebylo zaznamenáno krmení.
    Den D+26. Ráno opustili noru dva mladí ledňáčci. V noře zůstalo nejmenší mládě. Večer přilétl poblíž nory mladý pták a upravoval si peří.
    Den D+28. Odpoledne opustilo noru poslední mládě.
    V noře se v dalších dnech již žádný ledňáček neobjevil. Monitoring byl ukončen.

    Rok 2012
    Také v roce 2012 zahnízdili ledňáčci ve sledované noře dvakrát. První hnízdění probíhalo od dubna do června. Ptáci seděli na snůšce, aniž byly zaznamenány jakékoliv dříve nepozorované aktivity. Devatenáct dní po snesení posledního sedmého vajíčka se vylíhla první dvě mláďata.
    Den D. Na snůšce se střídali oba dospělí ptáci, ale za čtyři hodiny natáčení krmila mladé pouze samice. Z časového průběhu krmení je patrné, že se samec nepodílel ani přinášením rybek k noře.
    Den D+1. Ráno bylo v noře již všech sedm mláďat. Za více než pět hodin sledování samec nenakrmil ani jednou a na mladých seděl jen 21 minut. Opět lze usuzovat, že samec potravu nepřinášel.
    Den D+2. Kamerou byl zachycen pokus samce o krmení. Přinesená rybka byla pro mladé příliš velká, samec ji po chvíli pohodil na dno komůrky a usedl na mladé (obr. 18). Po více než hodině samec již další pokus o nakrmení zvládl. Dále se již oba dospělí ptáci podíleli na péči o mladé obvyklým způsobem.
    Den D+4. Dospělí ptáci se v péči o mladé střídali, při setkání v noře komunikovali krákáním.
    Den D+7. Mláďata měla na hlavě, páteři, ramenou a koncích křídel viditelné skvrny v místech rašícího opeření, nejmenší mládě mělo zatím skvrny jen málo znatelné. Větší mláďata si již oštipovala konce křídel. Nejvyspělejší mládě již používalo křídla k zabrání prostoru.
    Den D+10. Rodičovský pár již mláďata nezahříval ani ve dne ani v průběhu noci. V době mezi krmením seděla mláďata nehlučně a bez konfliktů. V 19:20 hodin SEČ bylo nakrmeno mládě středně velkou rybkou a za 20 vteřin bylo znovu nakrmeno totéž mládě rybou o něco menší. Pohyb mláďat v noře po krmení byl stejně jako v minulých letech nahodilým směrem. Skupinka se posouvala po nějaký čas například ve směru pohybu hodinových ručiček a pak zas proti směru. Řada přesunů byla zcela chaotických.
    Den D+13. Po příjezdu na hnízdiště bylo zjištěno rušení ptáků na hnízdišti kroužkovatelem. Mláďata byla zjevně vyhladovělá, hašteřila se a klovala zobáky. Dospělí ptáci začali ohlašovat svůj přílet k noře pískáním.
    Den D+16. Mláďata seděla tiše po celou dobu vydatného deště. Krmení už probíhalo ve vletovém tunelu.  Po dobu nejprudšího deště krmení ustalo. Mláďata si již oštipovala rašící peří a objevilo se i procvičování křídel.
    Den D+19. Na louce poblíž hnízdiště kosí dva traktory trávu. Hluk traktorů neovlivnil krmení mláďat.
    Den D+23. Mláďata se chystala opustit noru. Odpoledne jedno mládě vstoupilo do tunelu a po chvilce vcouvalo zpět. Za okamžik vstoupilo do tunelu znovu a setrvalo tam 1,5 minuty. Pak vběhlo do komůrky, otočilo se a vyběhlo ven. Po 20 vteřinách postávání na konci tunelu odletělo. Po sedmi minutách se objevil dospělý pták s rybou v zobáku. Vstoupil půlkou těla do komůrky, vzepřel se křídly o stěny v ústí tunelu a ve zvláštním velmi širokém postoji podupával, třásl rybkou a zvedal ji nahoru. Pak s rybou vycouval ven. Mláďata se po rybě nevrhala. Za necelou minutu zřejmě proběhlo nakrmení v tunelu běžným způsobem. Po devíti minutách přišel dospělý pták bez ryby a v širším postoji otvíral zobák a třásl hlavou, chvilkami podupával. Za další minutu vstoupil na okraj komůrky opět a podupával za současného otvírání zobáku a potřásání hlavou (obr. 19). Mláďata nereagovala a starý pták odešel. To se opakovalo ještě čtyřikrát. Pak proběhlo pět běžných nakrmení. V 18:44 hodin SEČ přinesl starý pták rybu a tou provokoval mladé, až vpadl do komůrky. S rybou i odešel. Po minutě se vrátil a nakrmil.
    Den D+24. V noře do večera setrvalo šest mláďat. Krmení probíhalo oproti předchozím dnům s nižší intenzitou. Ve večerních hodinách se frekvence krmení opět zvýšila.
    Den D+25. V dopoledních hodinách opustilo noru pět mláďat. Poslednímu mláděti byla několikrát marně nabízena ryba. Některé nabídky byly doprovázeny krákáním. Volný čas vyplňovalo mládě probíráním peří a pobíháním po komůrce. Pokud sedělo klidně, stále klapalo zobákem.
    Den D+26. Noru opustilo poslední mládě.
    Druhé zahnízdění v roce 2012 proběhlo v červenci a srpnu. Snůška opět obsahovala sedm vajíček. Toto hnízdění bylo monitorováno pouze zřídka, neboť měl být pouze ověřen průběh zjištěný v předchozích hnízděních v této noře.
    Den D. Rodičovský pár se střídal v sezení na snůšce v souladu s dříve získanými poznatky. V 16:00 hodin SEČ po usednutí samce na snůšku zachytil mikrofon v komůrce slabé klepání. V 16:59 se začal samec nervózně oklepávat, posedávat a klovat kolem sebe zobákem. V 17:43 bylo v záznamu slyšet poprvé pípnutí mláděte a v 17:46 bylo pod okrajem křídla samce vidět skořápku. V 18:08 vzal samec skořápku do zobáku a vynesl ven. V komůrce bylo vidět mezi vajíčky první mládě. Později byl samec na snůšce vystřídán samicí. V 19:30 vstoupil k samici do komůrky samec s první rybkou a za krákání obou rodičů došlo k prvnímu nakrmení mláděte. Samec odešel a na noc zůstala samice.
    Den D+1. V průběhu noci a následujícího dopoledne se vylíhlo zbývajících šest mláďat. Všech sedm mláďat se tedy vylíhlo v průběhu maximálně 22 hodin. Po zbytek dne se samec a samice v péči o mláďata dělili.
    Den D+8. Krmení již probíhalo na rozhraní vletového tunelu a komůrky. Na krmení čekala mláďata převážně v pozici věnečku, ale již se začínala stavět i do řad. Oštipovala si konce křídel, protože jim na hlavě, nad páteří a na křídlech rašilo opeření. Ve velikosti mláďat byl rozdíl přiměřený postupnému líhnutí. Do ukončení natáčení samice do nory k zahřívání mláďat již nevstoupila.
    Den D+18. V noře sedělo 7 skoro stejně velkých mláďat. V průběhu natáčení se hlasově projevovala jen minimálně. Intenzivně si oštipovala rozvíjející se peří a občas si protahovala křídla. Krmení probíhalo hluboko v tunelu. Po nakrmení mláďata odstupovala nepravidelně vlevo i vpravo od otvoru.
    Den D+25. V noře sedělo už jen 5 mladých. Protahovali si křídla a oštipovali peří. Okamžiky krmení nebylo možno s jistotou určit, protože se střídali s pokusy o vylákání mláďat z nory. Chování mláďat nenaznačovalo, že by se chystalo některé opustit komůrku. V záznamu bylo zjištěno vyvrhování vývržku a na dně komůrky 2 vývržky.
    Den D+26. V odpoledních hodinách byla nora nalezena již bez mláďat. Na hnízdišti bylo slyšet písknout dospělého ledňáčka.

Diskuse

    V následující části se autor pokusil o závěry z těchto pozorování v souvislostech s filmováním ledňáčků v předcházejících letech za použití méně vhodné techniky. Poznatky z těchto monitoringů vyvracejí řadu opakovaně opisovaných tvrzení vzniklých z úvah nebo nahodilých krátkodobých pozorování.
    1. Vývržky. Problematiku vyvrhování zbytků potravy lze rozdělit do dvou částí. Monitorování jasně prokázalo, že vývržky v noře nejsou pouze odpadem z mláďaty spotřebované potravy během vývoje v noře, ale z velké části dospělými ptáky cíleně vytvářenou izolační vrstvou. Ta je vytvářena po celé období, ve kterém se dospělí ptáci dlouhodobě zdržují v noře. Tento fakt jasně prokazuje, že vyhodnocování skladby potravy mláďat pomocí rozborů vývržků, které po hnízdění v noře zůstanou, je postaveno na zcela chybných předpokladech a je proto mylné. Poměr pevných vývržků vytvořených dospělými ptáky a mláďaty je zřejmě velmi variabilní. Závisí mimo jiné na počtu mláďat a na velikosti přinášených ryb. Ovlivňuje ho i délka času od obsazení nory do snášení vajec, protože v tomto období vyvrhuje v noře třeba i lichý pták. Kostry malých ryb jsou v trávicím ústrojí mláďat částečně rozloženy. Tím lze zřejmě vysvětlit extrémně malé množství větších tuhých vývržků pozorovaných v této monitorované noře. Druhou částí vyvrhované hmoty je kašovitá složka. Ta byla v průběhu monitoringu v roce 2007 zjištěna po osmém dni života mláďat. Lze však předpokládat, že v ranějším věku je její množství pomocí kamery obtížně pozorovatelné. Vyvrhování kašovitých zbytků potravy přetrvává až do opuštění nory.
    2. Podíly na sezení. V průběhu sledování byly zaznamenávány také časy střídání samce a samice v noře. Z celkového času aktivovaného kamerového systému během druhého hnízdění v roce 2011 setrvával v noře samec 44 hodin a 47 minut a samice 81 hodin a 50 minut.
    V sezení na snůšce se podílejí oba ptáci. V jejich chování nebyly v průběhu sezení shledány rozdíly. Délka sezení se pohybuje běžně na hodnotách kolem čtyřech hodin. V části dne mezi svítáním a soumrakem mírně převažuje podíl sezení samce, naopak v průběhu noci nebyla přítomnost samce v noře vůbec zjištěna.
    V roce 2011 byla zcela shodná situace i v sezení na mláďatech (graf 2; hodnotou 0 je označen den počátku líhnutí). Střídání ptáků na mláďatech je však ve výrazně kratších časech. Hnízdění v roce 2007 považuje autor za zcela výjimečné v mnoha ohledech. Při hnízdění v tomto roce se samec na hnízdišti zdržoval, ale po vylíhnutí mláďat nebyl jeho podíl na krmení a sezení na mláďatech vůbec zaznamenán. Nastoluje se otázka, jak častá je skutečnost, že po vylíhnutí mláďat nevstoupí samec do hnízdní komůrky. Autor ze zkušenosti ví, že se samec, obzvláště u větších mláďat, podílí na krmení třeba i větší měrou než samice. Je zde však třeba poznamenat, že hnízdění sledované v roce 2007 bylo pro oba ptáky poslední v sezoně. K objasnění problému by napomohlo souběžné pozorování hnízda zevnitř a zvenku.
    3. Podíly na krmení. Ledňáček je úspěšný lovec. Lze se domnívat, že na běžně zarybněném toku nelimituje frekvenci krmení jeho úspěšnost, ale potřeby mláďat. Dokladují to velmi krátké časy, které byly zapotřebí k přinesení potravy v prvních dnech života mláďat. Markantní je to u hnízdění v roce 2007, kdy krmila pouze samice. Potvrzuje to i fakt, že nejintenzivněji probíhá krmení ráno a pak na sklonku dne. Na grafech jsou zobrazena jednotlivá krmení mláďat v časech záznamu v roce 2007 (graf 1; hodnotou 0 je označen den počátku líhnutí) a v roce 2011 (graf 3; hodnotou 0 je označen den počátku líhnutí). V roce 2007 nebyl samec při krmení vůbec pozorován. V roce 2011 bylo zaznamenáno 53 nakrmení samicí, 74 nakrmení samcem a ve 102 případech se nepodařilo krmícího ptáka rozlišit. Do skupiny bez rozlišení bylo nutno zařadit ta krmení, která se odehrávala ve vletovém tunelu a kde krmícího ptáka nebylo možné rozpoznat. I tak uvedená čísla dostatečně vypovídají o podílu na krmení.
    4. Nerovnoměrnost krmení. Se způsobem krmení mláďat souvisel v tomto hnízdění i vývoj nejmenšího mláděte. Přestože se všechna mláďata vylíhla v krátkém časovém rozpětí okolo třiceti hodin, objevily se již v průběhu prvních dnů života rozdíly ve velikosti. Růst mláďat je v prvních dnech života velmi rychlý a logicky přímo závislý na objemu přijaté potravy. V důsledku toho, že staří ptáci nekrmí rovnoměrně všechna mláďata, vznikají primárně rozdíly ve velikosti. V roce 2007 se poslední mládě vylíhlo zřejmě s větším zpožděním a krmení obstarávala pouze samice. Přesto nebo právě proto se rozdíl ve velikosti mláďat neobjevil. V roce 2011 se sekundárně rozdíl ve velikosti zvětšoval v okamžiku, kdy ke krmení docházelo od vletového tunelu. Přestože vitální malé mládě stálo první v řadě, krmení probíhalo nad jeho hlavou. Takto krmila obzvláště samice. Několik dnů tak dostávalo nejmenší mládě potravu pouze od samce. S rostoucím věkem mláďat byly přinášeny větší ryby. Objevila se terciální příčina pomalého růstu nejmenšího mláděte. Rozdíl ve velikosti mláďat byl již takový, že malé mládě nebylo schopno přijímat většinu přinášených ryb. Dvanáct dní od začátku líhnutí bylo opoždění malého mláděte odhadováno na minimálně pět dní. Tomu odpovídají i čtyři dny opoždění v opuštění nory. Ve třetí dekádě pobytu v noře malé mládě díky vitalitě a agresivitě stav částečně korigovalo.
    5. Pohyb mláďat po krmení. Autor považuje za prokázané, že teorie o posunu mláďat o jednu pozici v noře po nakrmení jsou chybné. Mláďata se v noře pohybují zcela nepravidelně a důležité zřejmě je, který jedinec má vytráveno a také to, který je agresivnější v soupeření o potravu.
    6. Vliv počtu krmících ptáků. Za zmínku stojí také porovnání krmení mláďat jedním ptákem s krmením oběma rodiči. Zatímco hnízdění z roku 2011 lze považovat za typické, bylo hnízdění v roce 2007 zcela neobvyklé. Účast samce na krmení nebyla vůbec zjištěna. Dosazením hodnot z roku 2007 do grafu 4 vznikne průběh (není vyobrazeno) se základní charakteristikou obdobnou jako pro rok 2011. Hodnoty z roku 2007 mají větší rozptyl vlivem kratších vyhodnocovaných časových úseků a nepravidelnějšího krmení. Počty krmení samotnou samicí za časovou jednotku byly nižší než v případě krmení oběma ptáky. To však bylo kompenzováno větší velikostí přinášených ryb. V důsledku toho zůstala řada mláďaty nespolknutých ryb ležet na dně komůrky. Frekvenci krmení ovlivňuje i nižší počet mláďat. Denní časový odstup prvního a posledního krmení byl kratší v důsledku kratšího času od svítání do soumraku. Přes všechny tyto komplikace dokázala samotná samice odchovat šest mláďat úspěšně.
    7. Zahřívání mláďat. Lze jen konstatovat, že v roce 2007 samice s mláďaty dvanáct dnů starými již v noře nenocovala. U hnízdění v roce 2011, kdy se o potomstvo starali oba rodiče, se tak stalo už u mláďat šest dnů starých a dokonce nedocházelo k zahřívání ani v průběhu dne. Teplotní poměry byly v obou případech podobné (teplota měřena nebyla). V roce 2012 nezahřívali rodiče mláďata ani v noci desátý eventuelně osmý den.
    8. Vnější vlivy. Průběh krmení lze posuzovat i v závislosti na vnějších vlivech. V průběhu monitoringu bylo zaznamenáváno také počasí v dané oblasti a čase. K posouzení vlivu počasí na krmení mláďat slouží porovnání záznamu počasí s grafem 3 a grafem 4 (hodnotou 0 je označen den počátku líhnutí). Z porovnání překvapivě vyznělo, že vyšší stav vody a její větší zakalení po dlouhých a prudkých deštích neovlivnilo frekvenci krmení. Naopak k poklesu frekvence krmení docházelo pravidelně ve dnech, které byly teplé a slunečné.
    Grafy 3 a 4 vykazují počínaje údaji ze šestnáctého dne po vylíhnutí minimálně čtyřdenní anomálii v průběhu krmení. Těmto hodnotám předcházelo okroužkování mláďat „v noře“. Mláďata byla vyhrnuta z nory hrablem, okroužkována a nahrnuta zpět do komůrky. Tento zásah se projevoval i v chování mláďat a dospělých při krmení. Dospělí, kteří již jedenáct dní nevstoupili do komůrky, protože krmili jen ze vstupní chodby, přilétali bez ryby a opatrně nahlíželi do komůrky z rozhraní s chodbou. Mladí ledňáčci se nevrhali vstříc rodičům ani když přinášeli ryby, ale tiskli se u zadní stěny komůrky. V průběhu dne byli postupně ochotni potravu přijmout. Nedostatečné krmení mělo za následek zvýšení vzájemné agresivity mláďat. Ta dosáhla takového stupně, jaký autor dosud nepozoroval. Naskytla se tak možnost poranění ostrými zobáky. V těchto souvislostech je třeba konstatovat, že 22 dní po začátku líhnutí se staří ptáci usilovně snažili vylákat mláďata z nory. Delší dobu je nechali bez potravy a pak jim třikrát až čtyřikrát nabízeli rybu, než ke krmení skutečně docházelo. Mláďata však nebyla dostatečně vyvinuta a tak další dny probíhalo krmení obvyklým způsobem. Ze získaných údajů lze usuzovat, že ptáci poslední dny doháněli vytvořený schodek.
    9. Bezhlavé ryby. Za zcela výjimečné autor považuje to, že se v roce 2007 samice několikrát pokoušela v průběhu několika dnů krmit mláďata i rybami bez hlavy. Nikdy se s tímto jevem nesetkal. Nezná ani odpověď na otázku, jak k oddělení hlavy došlo.
    10. Likvidace skořápek. Další otázka se týká likvidace skořápek z vylíhnutých vajec a případně sedmého nevylíhnutého vejce. V roce 2007 se toto odehrávalo mimo časy monitorování nory. V roce 2011 se díky intenzivnějšímu sledování podařilo odhalit, že se ptáci o tyto skořápky příliš nezajímají. Manipulují s nimi díky nahodilému zasažení při klování do vystýlky (obr. 20). Z nory je vynášejí rovněž zcela nahodile a to jak samec, tak i samice. To se potvrdilo i v roce 2012.
    11. Hlučnost mláďat. Stále zůstává nezodpovězená otázka, proč u ledňáčků existují tzv. „tiché domácnosti“ a „italské domácnosti“. Existují hnízdění, kde se mláďata projevují neustále a velmi hlasitě i přes jasný dostatek potravy, na druhé straně jsou hnízda, kde se i přes nedostatek potravy mláďata ozývají hlavně v okamžiku soupeření o potravu.
    12. Použitelnost umělých nor. Případ potvrzuje domněnku, že ledňáček může ochotně zahnízdit i v umělé hnízdní komůrce, pokud tato splňuje několik požadavků. Touto problematikou se autor v tomto článku nezabýval.

    Závěrem je třeba poznamenat, že naprostá většina informací uvedených v článku je dokladována videozáznamem. Zvolené řešení sledování hnízda pomocí IR záření dává dobré předpoklady k získání dostatku informací o průběhu hnízdění ledňáčka říčního bez ovlivnění chování ptáků. Je však třeba provést sledování na větším počtu hnízd, aby bylo možno určit, které závěry jsou obecně platné a které nejsou. Hnízda bude vhodné monitorovat nepřetržitě, aby vznikl ucelený přehled o dění v hnízdní komůrce. Získání dalších informací o průběhu hnízdění umožní lépe poznat a pochopit jevy ze života tohoto krásného avšak ohroženého klenotu našich vod.

Graf 1:     Krmení v časech záznamu (2007)

Graf 2:     Podíl sezení v časech záznamu (2011)

Graf 3:     Krmení v časech záznamu (2011)

Graf 4:     Průměrné intervaly krmení v časech záznamu (2011)

(Krátký ilustrační videosestřih atraktivně ukazuje hnízdění ledňáčka říčního.)